Vánoční koledy, nejkrásnější písně Vánoc

Vánoční koledy patří mezi oblíbenou tradici, která doprovází vánoční svátky a navozuje jim tu pravou krásnou atmosféru. Koledy tvoří melodické písničky nebo básničky, jejichž hlavním tématem je narození Ježíška a často i další náboženská témata. Nebo pohoda, kterou s sebou jednoduše přináší zima a její idylická vánoční část. I to jsou vánoční koledy.

Vedle vánočních koled je tu i televizní zábavava a vánoční pohádky jsou další možnost, jak děti zabavit.






vánoční koledy
vánoční koledy

Koledy jako díky za výslužku

Historie vzniku koled není krátká, naopak. Koledy se v adventním období zpívali již před několika staletími. Zpívání nebo básničky totiž doprovázely koledníky, kteří obcházeli domy a koledovali si tímto způsobem o výslužku. Pro chuďasy to byl způsob, jak si v zimních měsících trochu „přilepšit“, pro darující to pak byl projev milosrdenství. Koledování probíhalo nejčastěji mezi Štědrým dnem a Novým rokem, potom také na Tři krále.

Koledy dnes po celé Vánoce

V dnešní době patří koledy do celého adventního období a zpívají se běžně až do odstrojování vánočního stromku.

Vánoční písničky

Vánoční písničky mají většinou klidnou nebo veselou melodii, v kostelech se zpívají tradiční a historické kousky. K nejvíce oblíbeným pak patří Rybovy koledy (Jan Jakub Ryba, skladatel). Oblíbené lidové jsou koledy jako:

V současné době existuje i řada moderních koled jako třeba Vánoční čas nebo Půlnoční atd.

Vánoční básničky

Oblíbené jsou i vánoční básničky. Ty také doprovázely koledníky, nebo zkracovali dlouhé zimní večery. V oblibě je měli (i mají) především děti. Vánoční básničky jsou jednoduché, hravé a veselé. Například od Olgy Černé:

Padá vločka za vločkou,
tma už voní vánočkou,
za kamny si kočka hoví,
tma už voní po cukroví.

Nebo tradiční lidová básnička Koleda, koleda, Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte.
Koledu mu dali,
přece se mu smáli.

Vánoční koledy jako tradice

Zpívání koled o Vánocích je tradice, která se z našich domovů bohužel již vytrácí. Pokud však maminky naučí své děti alespoň některé koledy, třeba ty nejznámější a neoblíbenější, mohou si je pak spolu s dětmi prozpěvovat nejen u vánočního stromečku, ale i třeba při společné tvorbě vánočních ozdob anebo při pečení vánočního cukroví.

V mnohých mateřských školkách se děti také učí vánoční koledy a ty pak předvedou na společném vystoupení u příležitosti vánoční besídky. Je to moc pěkný zvyk, který si jistě zaslouží být i nadále udržován.

A jak vlastně vánoční koledy, které známe, vznikaly?

Na Sv. Štěpána lidi poněkud opustila pokorná zbožnost a nastal čas radostného koledování. Na Morávce, v dnešním okrese Frýdek Místek se snad nejdéle udrželo Svatoštěpánské svěcení ovsa. Ač to bylo zakázáno, házeli lidé po knězi obilím, tak jako pohané kamenovali Sv. Štěpána.

Obilí, kterým na Morávce obsypali kněze, pak bylo jeho. Posvěcený oves se pak na jaře přidával do vysévaného ovsa. Na některých místech ještě mohou pamětníci pamatovat a vzpomínat na svatoštěpánskou obchůzku se „štěstím“ či „vinšem“. Takto se chodívalo naposledy na Novojičínsku v Tiché a v Trojanovicích, kde se dodnes chodí na Nový rok.

Nejdéle se tento zvyk udržel v některých obcích na českém Těšínsku. Běžně zde vinšují s jedlovou „četenou“ v podobě větévky o třech nebo pěti vršcích, nazdobenou papírovými pentličkami, růžičkami v podobě věnečku nebo se svatým obrázkem na Nový rok brzy ráno. Nezdobené halouzce zde říkají „vinš“ a často se jich sejde u příbuzných nebo kmotřenců větší počet.

Koledy, ty však pocházejí částečně z latinských chorálů a prastarých latinských písní, jiné zase napsali třeba vesničtí učitelé pro své žáky.

Například koleda“Narodil se Kristus Pán“ pochází už ze 13. století. Známé koledy “Nesem vám noviny“ a „Půjdem spolu do Betléma“ mají své kořeny v době pobělohorské, kdy mimochodem vznikaly naše nejkrásnější vánoční písně. U většiny z nich pochopitelně neznáme jejich autory.

Zajímavý původ má název koledy „Pásli ovce valaši“. Ta pochází ze 17. století, kdy severní Moravu zasáhla invaze italských (vlašských) pastýřů – valachů. Postupně toto slovo znamenalo totéž co pastýři a kraji se tak začalo říkat Valašsko.

Back to top button

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom stránky zobrazili co nejlépe. Používáním těchto webových stránek s jejich používáním souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close